Firmy půjčující peníze zažívají krušné časy. Lidé je nemají kde utrácet.

Skoro polovina lidí utrácí během pandemie méně než běžně. Kvůli zavřeným obchodům a službám není mnohdy ani za co. Až se obchody otevřou, chtějí lidé nakupovat více především oblečení a obuv. A naopak méně než dosud si budou pořizovat knihy, nábytek či elektroniku. Ukazuje to průzkum společnosti Provident. Tři pětiny respondentů neplánují v nejbližší době výdaje nad deset tisíc korun, třeba na nákup spotřebičů nebo vybavení bytu. Dá se tedy čekat, že si dopřejí spíše drobnější nákupy věcí či služeb, jejichž spotřebu během pandemie odložili.

„Jakmile se situace kolem covidu alespoň trochu uklidní a lidé budou cítit pevnou půdu pod nohama, začnou peníze utrácet. A nejenom ty na účtech, ale logicky si na spotřebu začnou opět půjčovat,”

myslí si zakladatel finanční skupiny CFIG Martin Chovanec

Není skoro za co utrácet, lidé nevědí, co bude, a tak se mnohdy raději drží zkrátka. V prvních třech měsících letošního roku pokračoval loňský trend, zájem o spotřebitelské úvěry napříč trhem poklesl meziročně o 20 až 30 procent. Lidé, kteří nebankovní půjčky poskytují, však věří, že se situace po otevření ekonomiky přiblíží k normálu.

Home Credit, který na tomto trhu patří k hlavním hráčům, zaznamenal meziroční pokles zhruba o dvacet procent. Jak za loňský rok, tak v první čtvrtině letošního roku.

„Větší propad zaznamenáváme u produktových řad, které přímo souvisejí s lockdownem, tedy nakupování na splátky v kamenných prodejnách a u financování aut u prodejců ojetých vozů. Pokles vidíme také v poskytování hotovostních úvěrů, ale výrazně narostl podíl poskytnutých úvěrů online. Objem konsolidací je meziročně srovnatelný. Naopak vzrostl nákup na splátky v e-shopech,”

říká produktový ředitel Home Creditu Milan Cáder

Společnost Provident poměřovala pokles za prvním čtvrtletí s rokem 2019, protože loni v březnu už přišla první omezení. Při porovnání s prvním čtvrtletím 2019 poklesl zájem nových zákazníků o půjčky o 35 procent. U stávajících zákazníků došlo k poklesu poptávky po nové půjčce o 42 procent proti prvnímu čtvrtletí 2019. V podobném rozmezí se až na výjimky pohybují i ostatní „nebankovky”. A to nejen kvůli tomu, že lidé vyčkávají, až se otevřou obchody.

„Je tu i významná skupina klientů, kteří by financování potřebovali, ale nedosáhnou na něj, protože pracují v covidem zasažených odvětvích, jako je cestovní ruch, pohostinství, maloobchod nebo služby,”

říká Martin Chovanec, zakladatel skupiny CFIG

Poskytovatelé úvěrů také zamítají větší podíl žádostí než dřív. Dle Miroslava Kučírka, šéfa EC Financial Services, která je součástí skupiny Natland a poskytuje úvěry pod značkou Express Cash, během uplynulého roku svůj scoringový systém dále zpřísnili, aby předcházeli umístění úvěrů k potenciálně problematickému klientovi. Podíl zamítaných žádostí vzrost zhruba o deset procent. Na půjčku tam nedosáhne zhruba každý druhý žadatel.

„Zpřísnění se dotklo nejrizikovějších zákazníků, žadatelů, kteří již v minulosti měli problém splácet. Nejvíce se zpřísnění posuzování dotklo žadatelů, kteří s námi neměli v historii žádnou zkušenost. Tam podíl zamítnutých žádostí narost přibližně o polovinu. U ostatních segmentů se podíl zamítnutých žádostí o půjčku výrazně nezměnil. Omezovali jsme jen výši poskytnuté částky a dobu splácení půjčky,”

vysvětluje Štumpfová z Providentu

Návrat k normálu může trvat

Lidé z nebankovek nicméně očekávají, že si lidé na spotřebu začnou půjčovat, až se ekonomika otevře.

„Zákazníci si budou chtít po rozvolnění dopřát a vynahradit vše, co nepotřebovali v době lockdownu. Věříme tedy, že se trh narovná,”

říká jednatel úvěrové společnosti Fair Credit Tomáš Konvička

„Už máme zkušenosti s minulými vlnami rozvolňování a víme, že se tyto kroky projeví následně do větší poptávky po úvěrech. Jde tedy o viditelnou odloženou spotřebu,”

dodává Kučírek

Například podle průzkumu Providentu plánuje čtvrtina lidí v nejbližší době větší výdaje nad 10 tisíc korun, třeba na nákup spotřebičů nebo vybavení bytu. Tři pětiny lidí nicméně nic takového neplánují. Až se otevřou všechny obchody, chtějí lidé nakupovat více zejména oblečení a obuv. Naopak méně než dosud budou nakupovat knihy, nábytek či spotřebiče a elektroniku. Návrat k „normálu” ale může chvilku trvat.

„Bude záležet na ,náladě’ ve společnosti. Určitě stoupne spotřeba domácností a bude stoupat i poptávka po úvěrech, ale neočekáváme skokový návrat k předchozím letům. Část lidí bude opatrněji přistupovat k dalšímu zadlužování, protože dopady pandemie Covidu-19 budou mít dlouhodobé ekonomické následky. Dá se ale očekávat, že část lidí bude řešit situaci, kdy si ze zákona odkládali splátky, zároveň se u nich snížily příjmy a z těchto důvodů budou více poptávat konsolidace a refinancování úvěrů,”

myslí si Cáder z Home Creditu

Dlužníci měli loni možnost využít ze zákona splátkové moratorium, poskytovatelé úvěrů od začátku listopadu žádosti o odklad posuzují individuálně. Podle ministerstva financí žádalo o tuto úlevu od splátek u nebankovních úvěrů po skončení moratoria přibližně 1,5 procenta domácností a 1 procento podnikatelů. Ve dvou třetinách případů na to poskytovatelé kývli.

„Počet žádostí o odklad, tedy o individuální splátkový kalendář, po ukončení moratoria postupně klesá. Momentálně se na nás obracejí nižší stovky klientů měsíčně. Očekáváme, že žádosti o odklad splátek ještě nějaký čas přetrvávají,”

říká ředitel risku v Home Creditu Martin Popík

„Nově přibývají pouze lidé, kteří se do složité situace dostávají až nyní, s odstupem času. Je však potřeba říct, že přibývají lidé, kteří se za moratorium a covid obecně jen schovávají, aniž by se jich protiepidemická opatření nějak dotkla,”

dodává Chovanec

Štumpfová tvrdí, že ani v Providentu po konci moratoria zvýšený zájem o odklady nezaznamenali, mírné zvýšení počtu klientů s problémy se splácením však do budoucna nevylučují.

Většina nebankovních poskytovatelů půjčuje za individuální sazby podle bonity klienta. Podle hlavního analytika Broker Consulting Martina Nováka své nabídky stavějí na formulářích „sazby již od” a „max do”. Domnívá se, že se jejich sazby budou spíše mírně zvyšovat s ohledem na stále přítomné riziko koronaviru a omezení ekonomiky s nejistými vyhlídkami pro různá odvětví.

Zdroj: MF Dnes – Martin Petříček (redaktor MF Dnes)