Finance, reality a obrazy z Pardubic. Martin Chovanec vybudoval miliardovou skupinu a teď chce růst ještě rychleji

Zakladatel CFIG se spolu se svými kolegy během pandemie, která rozlet jeho skupiny trochu přibrzdila, zaměřil – řečeno sportovní terminologií – na tvrdý trénink a zdokonalení techniky, aby do nové sezony vyběhl ještě v lepší formě. „Jsme tam, kde jsme chtěli být,“ pochvaluje si. To je pro CFIG dobrá zpráva, protože podle Chovance se teď pomalu vrací měsíce, jež by se svými parametry mohly vyrovnat těm před pandemií.

Zkratka CFIG vychází ze spojení Chovanec Financial Investment Group. Martin Chovanec začal před lety budovat svou firmu s půjčenými pár miliony korun a sám se pustil do poskytování úvěrů. Postupně přidal další investiční aktivity, a když se mu zalíbily obrazy a najednou jich měl desítky, začal systematicky budovat sbírku. Teď spouští i vlastní online aukce obrazů a v rozhovoru pro CzechCrunch popisuje mimo jiné to, proč by aktiva jeho skupiny měla dál růst přes současnou miliardu korun.

Ve výroční zprávě za rok 2020 jste psal: „Zvolili jsme taktiku atleta, který se odhlásí ze zbylých závodů sezóny, na kterých by mu pro nepřízeň počasí stejně hrozilo jenom zranění, aby se zavřel zpátky v tělocvičně, masivně potrénoval, zdokonalil svou techniku, zesílil a vrátil se do nové další sezony s mnohem lepší formou než jeho soupeři.“ V jaké formě jste nakonec do nové sezony vyběhli?

Naše sezona začala pořádně až během léta. Celé první pololetí bylo dál v pandemickém režimu podobně jako druhá polovina loňského roku. Lidé ani firmy si nepůjčovali, nevypisovaly se tendry na prodej pohledávek, stál i realitní byznys, protože bylo moratorium na dražby, a tak dále. Chtě nechtě se tedy situace dotkla prakticky všech částí našeho byznysu. Postupně se ale vše rozbíhá a srpen už byl první měsíc, který odpovídá výsledkům před pandemií.

Co se týče naší formy, pandemickou pauzu jsme využili na mnoho změn uvnitř firmy. Rozdělili jsme ji na jednotlivé entity, nastavili vnitřní strukturu skupiny i financování a posílili jsme také personálně. Podařila se nám řada akvizic do našeho manažerského týmu, které by nám měly pomoci celou skupinu řídit a rozvíjet. Věřím tomu, že to, co jsem napsal do výroční zprávy, se nám potvrdilo a jsme tam, kde jsme chtěli být.

Těsně před příchodem pandemie, tedy na začátku roku 2020, jste měli nejlepší kvartál v historii. Jak na tom byl první kvartál o rok později?

S nástupem pandemie nám obecně klesla čísla zhruba na polovinu a stagnovali jsme. Důležité však bylo, že jsme „jen“ přestali růst, nezačali jsme se propadat v ziskovosti. Když se teď vracíme na úroveň před covidem, tak bychom měli začít růst i v číslech. Letos to ještě nebude tolik vidět, budeme na tom podobně jako loni, ale příští rok bychom měli zase vyrůst. A troufám si říci, že možná ještě rychleji.

Kdy se plánujete vrátit na ten historický kvartál, který přišel před rokem a půl?

Měli bychom se na něj dostat v posledním čtvrtletí letošního roku. V srpnu jsme již byli na číslech jako před covidem. Předpokládáme, že poslední kvartál letošního roku se bude rovnat právě loňskému prvnímu kvartálu. Poslední dva roky se zrcadlově velmi podobají – loni byl silný první kvartál, teď to bude ten poslední, zatímco loňské druhé a letošní první pololetí byly poloviční.

Vraťme se ale dál než k předchozímu kvartálu. Jak jste se v roce 2012, ve svých 26 letech, dostal k založení společnosti CFIG?

Mě finance bavily odjakživa. Před CFIG jsem měl jednu z největších zprostředkovatelských firem na úvěry, takže byznys to pro mě nebyl neznámý. V CFIG jsme tedy začínali na úvěrech, protože jsem jim nejvíc rozuměl a trh nám tehdy nahrával. Pak byla jen otázka času, kdy se rozvineme dál, protože finančnictví je úzce provázané s dalšími obory.

S jakými prostředky jste do toho byznysu tehdy šel?

Měl jsem nějaké peníze z předchozí činnosti a podařilo se mi zajistit jednotky milionů korun z půjček v rámci rodiny.

Lze vůbec půjčkový byznys, se kterým jste začínali, rozjet takřka od nuly?

Tehdy to bylo jednodušší, protože regulace nebyla přísná jako nyní. Od roku 2016, kdy vstoupil v platnost nový zákon, už jsou na žadatele o licenci vysoké kapitálové nároky, musí složit minimálně 20 milionů korun. ČNB přitom přísně sleduje zdroj peněz i to, zda je skutečně máte. Dnes se tedy s nulou logicky začít nedá. My jsme tehdy náš byznys mohli stavět jinak, byli jsme v podstatě garážová firma, dnes by se řeklo startup.

S čím jste tehdy šli na trh?

CFIG byla v té době asi první a jediná firma, která uměla udělat úvěrový proces od A do Z online. Stavěli jsme firmu od začátku s tím, že chceme mít vše online, což nám šetřilo náklady a mohli jsme o to více peněz investovat do rozvoje. Během pár let se nabalili větší investoři a byznys se rychle rozjel.

Půjčkový byznys je v některých ohledech vnímán dost problematicky. Řešili jste i etickou stránku věci, nebo to byla hlavně vidina lukrativního trhu a potenciálně rychlého zbohatnutí?

Etický rozměr jsme vnímali od začátku, protože i v době před regulací byl s etikou problém. Nemusela to být vždy nutně chyba jednotlivých firem, ale jelikož na trhu nebyla žádná regulace, nebyla ani nastavená jednotná pravidla. Každý si to tedy dělal tak trochu po svém. My jsme se od začátku rozhodli jít cestou online řešení, a to i kvůli lidskému faktoru, který jsme chtěli eliminovat.

Chtěli jste tím šetřit náklady?

Právě lidský faktor byl v úvěrovém byznysu často kamenem úrazu, protože poradci, kteří úvěry prodávali, neměli vždy nejlepší pověst. Mnohdy je nezajímalo, zda je daná smlouva výhodná pro klienta, ale jakou provizi na ní budou mít oni sami. My jsme naším online řešením zajistili, že lidský faktor odpadl a pro klienta bylo vše transparentní. Už třeba jen podpis smlouvy, kterou jste dostali online a mohli jste se o ní třeba s někým poradit, bylo nové.

To se bavíme o situaci před mnoha lety. Teď už je online řešení i mezi úvěry standard, ne?

Do jisté míry ano. Pořád existují třeba hotovostní úvěry, kdy obchodní zástupce přinese platbu v hotovosti a pak chodí peníze inkasovat taktéž v hotovosti. To je asi jediný model, který ještě funguje, zbytek přešel do onlinu, když nepočítáme kamenné pobočky banky.

Kdy se začal z CFIG stávat velký byznys?

V tom nám hodně nahrála právě zmíněná regulace. Mnoho konkurentů kvůli novým podmínkám skončilo. Tehdy jsme hodně vyrostli. Některé firmy přišly o své dosavadní distribuční kanály, přičemž neuměly dělat online, a tak jsme rostli i díky tomu, že jsme naše online kapacity začali nabízet ostatním. Tím vznikla druhá divize zprostředkování úvěrů a bylo jasné, že se začínáme v byznysu rozšiřovat dál.

To se bavíme situaci kolem roku 2016. Jak velký byznys tehdy CFIG bylo?

V objemu úvěrů jsme těsně před covidem překročili miliardu korun, což je zhruba čtyřnásobek toho, co jsme měli kolem roku 2016. Rosteme od té doby o 50 až 100 procent ročně.

Jak jste se pak od úvěrů dostali k realitám a umění?

Dělali jsme mimo jiné úvěry zajištěné nemovitostmi, takže jsme museli chtě nechtě řešit i klienty, kteří mají pohledávku takto zajištěnou. Tím pádem jsme vstoupili do realitního byznysu, kde jsme uměli poměrně efektivně tyto záležitosti řešit. Založili jsme proto realitní firmu, která však není klasickou realitní kanceláří ani developerem, ale jejím cílem je řešení problematických nemovitostí v dražbách, insolvencích, exekucích a podobně.

Jelikož jsme znali rizika, pozadí a jednotlivé případy do detailu, uměli jsme se na tomto trhu chytit a překonat překážky, které mnoho dalších odrazovaly. To nám pomohlo v dalším růstu. Pak přibyla další část v pohledávkách, které jsme uměli stejně dobře jako úvěry řešit online a přinést tím profit našim partnerům. S některými jsme se domluvili, že nám budou dávat pohledávky do správy, a dnes už vykupujeme balíky pohledávek.

Tady chápu vzájemné provázání, ale co umění, které tvoří třetí část vaší skupiny? Také tam byla nějaká synergie?

V umění ne, jde o čistě soukromou věc a navázání na rodinné příslušníky. Můj tchán si kdysi nechal na svůj statek na Vysočině namalovat obraz od svého bratra, který je malíř, a nám se to zalíbilo. Tak jsme si od něj nechali namalovat několik obrazů do nového domu v Pardubicích. Chytlo nás to, postupně jsme dalšími obrazy od profesionálních malířů začali vybavovat i kanceláře, až jsme najednou měli asi čtyřicet nebo padesát obrazů.

To už byla slušná sbírka, kterou jsme začali vnímat jako uchovatele hodnoty s možností zhodnocení. Rozhodli jsme se, že začneme sbírku systematicky budovat, a během pandemie jsme vytvořili samostatnou entitu, která se umění věnuje. Najali jsme pro ni ředitelku, která studovala umělecký byznys v Londýně a má zkušenosti z investiční firmy na umění.

Co je dnes ta hlavní noha, která táhne CFIG? Jsou to stále půjčky?

Už to tak není. Úvěrový byznys postupně klesá, i proto jsme začali dělat také úvěry pro firmy. Například v srpnu byl počet úvěrů spotřebitelům a korporátní klientele vyrovnaný. Náš byznys už ale není jen o úvěrech, v rámci skupiny rostou pohledávky, reality i další oblasti.

Je v tom půjčkovém byznysu ještě kam se posouvat, kam růst?

V segmentu, kde jsme my, tedy v nebankovních online úvěrech, už kam růst není. Na trhu již nenajdeme tolik potenciálních zákazníků, aniž bychom nezvyšovali riziko. Proto jsme ještě před covidem začali poskytovat úvěry pro firmy a vidíme tam potenciál. Zároveň stavíme třetí nohu úvěrového byznysu, což jsou vázané úvěry na spotřební zboží v e-shopech, autobazarech a podobně.

V divizi real estate se zabýváte přímým výkupem nemovitostí, účastí v nedobrovolných dražbách, vypořádáním majetkových práv nebo oddlužením. To je poměrně specifická oblast – jak funguje?

Představte si případ, kdy z nějakého důvodu nesplácíte úvěr, přičemž aby se vaše pohledávka vyřešila, musí se nemovitost prodat. My danou nemovitost koupíme v dražbě a domluvíme se například na tom, že ji toho člověka necháme nějakou dobu dále využívat s tím, že třeba za rok ji v případě zájmu může odkoupit zpět. Řešíme to komplexně, tedy i včetně právního krizového managementu, kdy je třeba vyplatit nějaké dluhy a podobně, případně řešíme i technické záležitosti, když je potřeba něco opravit. Jelikož dokážeme vyřešit všechny právní i technické vady najednou, jsme schopni pak nemovitost prodat s velice zajímavou marží.

Když to velmi zjednoduším, tak vy nakupujete a prodáváte nemovitosti, jen místo klasické stavební rekonstrukce děláte rekonstrukci finančního stavu a souvisejících závazků?

Řešíme právní vady i ty technické. Právní vady řešíme na úrovni vlastnického podílu. Může jít například o dědictví, kde jsou tři dědicové, nejsou schopni se mezi sebou domluvit a jeden z nich prodává třetinu. To ale nutně neznamená, že jde o třetinovou hodnotu, protože ne každý si chce koupit třetinu nemovitosti. Jednak s tím často nejde nic dělat, jednak mu na to banka ani nedá hypotéku a jednak si neumí poradit s těmi právními aspekty. Dokážeme za něj vyřešit vše, právní rozměr věci, převody podílů, jejich sjednocení a podobně. Celé to nějakou dobu trvá, ale zase pak díky tomu prodáváme s větší marží.